Sousedské spory

40/1964 Sb. Občanský zákoník

Klíčovým ustanovením pro řešení vztahů mezi sousedy je § 127 občanského zákoníka. Základem je první věta, které stanoví obecný zákaz obtěžovat sousedy a ohrožovat výkon jejich práv. Jde o omezení výkonu vlastnického práva. Prakticky je zde provedena známá zásada, že "svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého". Jinými slovy, vlastník si na svém pozemku nemůže dělat, co chce. Míra tohoto omezení vlastníků je vyjádřena velice obecně jako "míra přiměřená poměrům". Obsah tohoto pojmu je tedy třeba vždy dovodit pro každý případ zvlášť. Je třeba zkoumat podmínky panující v dané lokalitě a pak porovnávat, zda je obtěžování vůči nim nepřiměřené. Zakázáno tedy není jakékoli obtěžování, ale pouze lokálně nepřiměřené obtěžování. Jiné podmínky budou panovat v oblasti, kde má každý soused domácí zvířata a jiná omezení budou v tiché čtvrti se zahradními bazénky. Druhá věta tohoto paragrafu nabízí příklady ze života a pouze konkretizuje obecný zákaz věty první.

§ 127

(1) Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek.
(závěrečné pravidlo ohledně přesahujících kořenů a větví je třeba vykládat tak, že zákaz jejich odstraňování v "nevhodné roční době" se vztahuje jak na kořeny, tak na větve)

(2) Je-li to potřebné a nebrání-li to účelnému využívání sousedících pozemků a staveb, může soud po zjištění stanoviska příslušného stavebního úřadu rozhodnout, že vlastník pozemku je povinen pozemek oplotit.

(3) Vlastníci sousedících pozemků jsou povinni umožnit na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstup na své pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování sousedících pozemků a staveb. Vznikne-li tím škoda na pozemku nebo na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit.

* * *

V občanském zákoníku je řada dalších ustanovení, která lze vztáhnout na vztahy sousedů. Pozornosti by neměla ujít tzv. ochrana pokojného stavu. Pokud se někdo domnívá, že je oproti sousedovi v právu, nemůže jen tak na základě svého uvážení začít bourat plot nebo zeď. Nejprve se musí svého práva domáhat u soudu )či jiného příslušného orgánu) a teprve na základě pravomocného rozhodnutí může měnit stávající stav.

§ 5

Došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany u příslušného orgánu státní správy. Ten může předběžně zásah zakázat, nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Tím není dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu.

* * *

Zcela vyjímečným prostředkem ochrany práv je tzv. svépomoc. Je třeba zdůraznit požadavek přiměřenosti svépomocného zásahu.

§ 6

Jestliže hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může ten, kdo je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit.

* * *

Závěrem ještě upozorním na obecný zákaz výkonu práva v rozporu s dobrými mravy. Zákon je pouze dílo lidí a není v lidských silách předem promyslet všechny situace. Proto máme v zákoně tuto korekci nespravedlivých důsledků, které mohou v praxi vzniknout z důsledného uplatňování práva.

§ 3 odst.1

Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.