Poradna ukončila činnost. Autor blogu se stal advokátním koncipientem a advokátní předpisy mu neumožňují poradnu provozovat.

pátek 30. prosince 2011

Dotaz:
Výživné stanoveno na dohodu, ne soudně. Dítě plnoleté, udělalo výuční list a následně maturitu v jednom oboru. Ale začalo si dělat další výuční list. Dítě je ale připraveno na budoucí povolání a samostatně se živit (má výuční list a maturitu v jednom oboru), nezvyšuje kvalifikaci ve stejném oboru - vysoká škola. Otec dítěte mu poslal doporučený dopis, že z tohodo důvodu končí s vyživovací povinností. Reakce nebyla žádná. Je otec v právu nebo by měl nadále výživné platit?

Odpověď:
Tato otázka není výslovně řešena zákonem, takže se v každém jednotlivém případě musí hodnotit konkrétní okolnosti. Podle dosavadního rozhodování soudů v podobných věcech bych odhadoval, že soud by se v případě sporu přiklonil spíše na stranu otce. Nepřímo to potvrzuje tento vcelku aktuální nález ústavního soudu.

Nález Ústavního soudu ČR ze dne 7. dubna 2010, sp.zn. II. ÚS 2623/09
Pokud stěžovatel absolvoval přípravu a následně splnil předpoklady pro přijetí ke studiu hry na kontrabas na konzervatoři, nelze klíčovou zobecňující úvahu odvolacího soudu, že stěžovatel pokračuje ve studiu na jiné škole téhož stupně, která jeho dosud dosažené vzdělání nijak nerozvíjí, považovat za odpovídající provedeným skutkovým zjištěním.


V našem případě by podle mne byla šance ve dvou situacích:

1) Kdyby nově studovaný obor vyžadoval rozsáhlejší náročnější přípravu, kterou dítě absolvovalo již během předchozího studia. Tento závěr by vyplýval z výše citovaného nálezu Ústavního soudu.

2) Kdyby ten obor, ve kterém už dítě má výuční list a maturitu, byl na trhu práce v daném regionu prakticky nepoužitelný. Tedy pokud by bylo prakticky nemožné, aby si dítě ve svém regionu našlo v tomto oboru práci. Druhý nově studovaný obor by pak musel být mnohem atraktivnější z hlediska uplatnění. Tomu by svědčil následující dosti starý judikát.

Rozhodnutí Krajského soudu České Budějovice ze dne 31.1.1992, sp.zn. 7 Co 74/92
Za pokračování přípravy dítěte na budoucí povolání lze, s přihlédnutím k nedostatku vhodných pracovních příležitostí pro absolventy škol, považovat dvouleté pomaturitní studium, jehož ukončení umožní absolventu najít si zaměstnání i v jiném oboru, než na který byla příprava dítěte dosud zaměřena.


Abych to tedy uzavřel, pokud situace dítěte neodpovídá jedné z výše popsaných variant, nebo pokud v jeho případě nefiguruje ještě jiná zvláštní okolnost, která by ospravedlňovala nárok na výživné, tak obecně vzato, pokud je dítě připraveno se živit samo a pokud zahájí studium druhého oboru jímž nerozvíjí původní kvalifikaci, tak výživovací povinnost otce vůči němu zaniká.