Poradna ukončila činnost. Autor blogu se stal advokátním koncipientem a advokátní předpisy mu neumožňují poradnu provozovat.

pátek 30. prosince 2011

Dotaz:
Výživné stanoveno na dohodu, ne soudně. Dítě plnoleté, udělalo výuční list a následně maturitu v jednom oboru. Ale začalo si dělat další výuční list. Dítě je ale připraveno na budoucí povolání a samostatně se živit (má výuční list a maturitu v jednom oboru), nezvyšuje kvalifikaci ve stejném oboru - vysoká škola. Otec dítěte mu poslal doporučený dopis, že z tohodo důvodu končí s vyživovací povinností. Reakce nebyla žádná. Je otec v právu nebo by měl nadále výživné platit?

Odpověď:
Tato otázka není výslovně řešena zákonem, takže se v každém jednotlivém případě musí hodnotit konkrétní okolnosti. Podle dosavadního rozhodování soudů v podobných věcech bych odhadoval, že soud by se v případě sporu přiklonil spíše na stranu otce. Nepřímo to potvrzuje tento vcelku aktuální nález ústavního soudu.

Nález Ústavního soudu ČR ze dne 7. dubna 2010, sp.zn. II. ÚS 2623/09
Pokud stěžovatel absolvoval přípravu a následně splnil předpoklady pro přijetí ke studiu hry na kontrabas na konzervatoři, nelze klíčovou zobecňující úvahu odvolacího soudu, že stěžovatel pokračuje ve studiu na jiné škole téhož stupně, která jeho dosud dosažené vzdělání nijak nerozvíjí, považovat za odpovídající provedeným skutkovým zjištěním.


V našem případě by podle mne byla šance ve dvou situacích:

1) Kdyby nově studovaný obor vyžadoval rozsáhlejší náročnější přípravu, kterou dítě absolvovalo již během předchozího studia. Tento závěr by vyplýval z výše citovaného nálezu Ústavního soudu.

2) Kdyby ten obor, ve kterém už dítě má výuční list a maturitu, byl na trhu práce v daném regionu prakticky nepoužitelný. Tedy pokud by bylo prakticky nemožné, aby si dítě ve svém regionu našlo v tomto oboru práci. Druhý nově studovaný obor by pak musel být mnohem atraktivnější z hlediska uplatnění. Tomu by svědčil následující dosti starý judikát.

Rozhodnutí Krajského soudu České Budějovice ze dne 31.1.1992, sp.zn. 7 Co 74/92
Za pokračování přípravy dítěte na budoucí povolání lze, s přihlédnutím k nedostatku vhodných pracovních příležitostí pro absolventy škol, považovat dvouleté pomaturitní studium, jehož ukončení umožní absolventu najít si zaměstnání i v jiném oboru, než na který byla příprava dítěte dosud zaměřena.


Abych to tedy uzavřel, pokud situace dítěte neodpovídá jedné z výše popsaných variant, nebo pokud v jeho případě nefiguruje ještě jiná zvláštní okolnost, která by ospravedlňovala nárok na výživné, tak obecně vzato, pokud je dítě připraveno se živit samo a pokud zahájí studium druhého oboru jímž nerozvíjí původní kvalifikaci, tak výživovací povinnost otce vůči němu zaniká.

středa 18. května 2011

The Tap Tap - Řiditel autobusu

Poněkud netradiční příspěvek :) Ale naprosto vynikající ukázka toho, jak je možné čarovat s výkladem předpisu, resp. ukázka střetu formalistického a materiálního (rozuměj rozumného) výkladu.



http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=8qacVvm-8ao#at=25

úterý 11. ledna 2011

Může se to stát komukoliv: Jak jsem kvůli 376 Kč málem přišel o dům

Přidávám sem velice poučný příběh publikovaný na Britských listech. Snad autor promine, že jeho text kopíruji bez souhlasu, jsem s ním zajedno v tom, že jediná obrana je obecné povědomí o tom, co se děje.

Je mi líto, ale řada právních dotazů (a nejenom ohledně exekucí) mne uvádí do rozpaků ... ne že bych nevědl, jak by to správně mělo být, ale protože vím, jak to ve skutečnosti je, tak nevím co poradit ... Právní rady by totiž fungovaly v právním státě, což ČR v současnosti podle mne spíše není. Pardon za novoroční pesimismus.

zdroj: http://www.blisty.cz/art/56607.html

11.1.2011
Může se to stát komukoliv:
Jak jsem kvůli 376 Kč málem přišel o dům
Roman Daniel

Přečetl jsem si se zájmem Váš článek z 31. 12. 2010 „Proč občané dopouštějí, aby byla ČR zemí nezřízeného řádění exekutorů a multinacionálních firem“ Podle mne je odpověď na tuto otázku složitá, ale asi by se dala stručně vyjádřit i jednoduchou větou. V podstatě jsou bezmocní. Bezmocní proti řadě právníků či státních úředníků, kteří si v tomto státě mohou dělat co chtějí. Jelikož mám také, jako řada jiných občanů, neblahou zkušenost s exekutory, napadá mne, co takhle zveřejňovat jména těch, kteří se na těchto praktikách přiživují nebo tyto hanebné skutky přímo páchají. Samozřejmě nevím, jestli to pomůže, ale nic kloudnějšího mne nenapadá. Chtěl bych začít u sebe a možná se někdo přidá, jestli tento příspěvek zveřejníte.

V roce 2005 jsem bydlel ve Slaném v pronajatém panelovém bytě a řádně platil majiteli nájem. V nájemném byly zahrnuty všechny poplatky, takže jsem neměl ani tušení, že někomu něco dlužím. To podotýkám předem, jen na vysvětlenou.

V říjnu 2009 mi přišla sms zpráva, že mám zablokovaný účet v bance.

Volal jsem do banky a bylo mi řečeno, že mám exekuci. Požádal jsem o telefon na dotyčného exekutora. Pro upřesnění , soudní exekutor Mgr. Stanislav Molák, Havlíčkův Brod. Ten mi po telefonu sdělil, že dlužím nějaké peníze Městskému úřadu Slaný.

Ve Slaném mi na úřadě bylo sděleno, že dlužím za rok 2005 Městskému úřadu ve Slaném za odvoz komunálního odpadu 209 Kč a za svého nezletilého syna 167 Kč. Jelikož jsem se vše dověděl prakticky po telefonu, požadoval jsem písemné vyjádření úřadu. To mi bylo odmítnuto se slovy, že celá věc je postoupena do Prahy. Po mém dosti hlasitém vymáhání onoho písemného dokladu, paní úřednice znejistěla a po poradě se svojí nadřízenou, mně bylo vydáno písemné vyjádření Městského úřadu Slaný, že nevymožený dluh za komunální odpad, 209 Kč a 169 Kč byl předán k vymáhání Judr. Františku Hrudkovi, advokát, Vodičkova 30 11 000 Praha 1.

Po telefonickém rozhovoru se sekretářkou pana advokáta F. Hrudka, jsem se dověděl, že dlužím 1440 Kč městu Slaný a že jejich advokátní kancelář celou věc předala soudnímu exekutorovi panu Molákovi z Havlíčkova Brodu. Usnesení o exekuci na částku 1440 Kč mi bylo doručeno poštou z Havlíčkova Brodu, později. Na katastrálním úřadu jsem se dověděl, že na mém rodinném domku je zástava a příkaz k prodeji.

Když jsem advokátní kancelář pana F. Hrudka upozornil, že vlastním písemné potvrzení úřadu Slaný, kde se uvádí poněkud jiná dlužná částka, paní na druhé konci telefonu poněkud zaraženě konstatovala, že se asi někde stala chyba. Ovšem vymáhanou částku, i když evidentně nesmyslnou se všemi poplatky 13 459 Kč jsem ihned zaplatil, protože jsem dostal strach, aby mi neprodali dům nad hlavou. Po nějaké době mně exekutor sdělil, že se stala chyba, prý na Okresním soudu v Kladně. Celkové náklady exekuce činí tedy „jen“ 11 126,50 Kč. Rozdíl těchto částek mi pan exekutor vrátil asi po měsíci. Na katastrálním úřadu to trvalo asi 3 měsíce. Celou tu dobu jsem se děsil, aby dům přesto v nějaké aukci neprodali. A teď pozor třešnička na dortu. Můj syn v roce 2009 už zletilý, exekuci zaplatil také, ve stejné výši - 11 126,50 Kč.

Takže abych to shrnul.

Městský úřad ve Slaném aniž by mě kontaktoval, uvalil na mě exekuci za částku 209 Kč a 167 Kč, tedy 376 Kč.

Advokátní kancelář JUDr. Františka Hrudky v Praze částku 376 Kč, rozdělila, protože za dvě exekuce je více než za jednu. Částka 209 Kč byla změněna z neznámého důvodu na 1440 Kč.

Okresní soud v Kladně rozhodl o uvalení soudních exekucí na mne a na mého syna, opět aniž by nás kontaktoval.

Exekutor z Havlíčkova Brodu pan Molák mě také nekontaktoval a rovnou mi zablokoval konto v bance a chtěl prodat můj dům. Kdyby mi banka neposlala zprávu o zablokovaném kontu (ta jediná v tom asi nejela), tak jsem dnes už bezdomovec.

Samozřejmě jsem se snažil informovat, jak bych se mohl bránit. V podstatě mi bylo řečeno zaplatit a potom se soudit.

Myslím, že je to klasický případ mafiánského propojení státních úředníků a soukromých právníků. Jak snadno se dají vydělávat peníze. Na to, aby se člověk těmto praktikám postavil, nepotřebuje opět nic jiného než peníze.

Po takovém zážitku cítíte jen bezmoc a ponížení. Jak snadno vás tento stát, tento komunisticko-fašistický, pro mnohé lidi už opět totalitní (zejména pro chudší vrstvy obyvatelstva) stát, srazí nečekaně a z ničeho nic na kolena. No a o to naší současné vládě přeci jde.

Nic mě nenapadá, jak účinně bojovat proti takovým to praktikám, proti klausokapitalismu, snad aby se o těchto praktikách vědělo a psalo. Na revoluci už nevěřím. Až bude nějaká defenestrace, tak se s chutí přidám.

Na vše co jsem zde napsal, mám samozřejmě doklady.

(dále autor v originálním článku uvadí skeny příslušných dokumentů)


zdroj: http://www.blisty.cz/art/56607.html

středa 5. ledna 2011

Přiměřenost exekuce

Narazil jsem na nález Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2081/10 ze dne 5.8.2010., ve kterém se potvrzuje můj názor na výklad exekučního řádu. Exekuce nesmí být nepřiměřená (poměr blokovaného majetku a výše dluhu), byť je exekuční řád na slovo skoupý, protože princip přiměřenosti (proporcionality) je bytostnou součástí jakéhokoli normativního systému, který se honosí označením "právo".

Cituji:
"Ústavní soud současně považuje za nutné toliko ve formě obiter dictum učinit kritickou poznámku k v záhlaví citovanému rozhodnutí Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Konkrétně ke způsobu, jakým posuzoval námitku stěžovatelky ohledně přiměřenosti rozsahu zablokovaného majetku, když konstatoval, že "exekuční řád v aktuálním znění nezná pojem přiměřenosti exekuce (tak jak jej zná o. s. ř.), pokud tedy má (stěžovatelka) dojem, že je zablokován její majetek ve vyšší hodnotě, než jsou náklady exekuce a náklady oprávněných, není to důvodem pro částečné zastavení exekuce." (str. 3 usnesení). S takovým názorem se Ústavní soud neztotožňuje, neboť dle čl. 4 Ústavy ČR je ústavní povinností obecných soudů poskytovat ochranu základním právům a svobodám jednotlivců a s ohledem na princip právního státu, z něhož plyne i princip proporcionality, který velí omezovat, je-li to třeba, základní práva jen v nezbytném rozsahu. Ultima ratio tohoto principu obsahuje ústavní příkaz plynoucí z čl. 4 odst. 4 Listiny, podle něhož nelze omezením popřít podstatu a smysl omezovaného základního práva (v daném případě vlastnického práva stěžovatelky). Této své ústavní povinnosti se obecné soudy (Okresní soud v Jablonci nad Nisou nevyjímaje) nemohou zbavit poukazem na mezeru v právním řádu nebo prostým konstatováním neexistence příslušných právních pojmů či norem podústavního práva."