Zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

České právo připouští a je to v praxi běžné, že jednu věc vlastní více osob (typicky rodinný dům). Pokud se nejedná o společné jmění manželů (SJM), jde o tzv. podílové spoluvlastnictví (§137 až §142 občanského zákoníka 40/1964 Sb.). Velikost podílu je vyjádřena zlomkem a představuje tzv. ideální podíl, čili podíl pouze pomyslný, nikoli reálně vymezený. Podílové spoluvlastnictví je poměrně náročné na vzájemnou dohodu spoluvlastníků a tak není vzácností, že spoluvlastníci již nadále nechtějí onu věc sdílet společně.

Nedojde-li k dohodě, zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání na návrh některého spoluvlastníka soud. Přihlédne přitom k velikosti podílů a účelnému využití věci. Jde o zvláštní druh řízení, kdy soud není vázán návrhy účastníků. Strany tedy nemají podobu vyrovnání pod kontrolou. Návrh na na zrušení a vypořádání je možné vzít kdykoli během řízení zpět.

Soud postupuje v těchto krocích (podle § 142 občanského zákoníka 40/1964 Sb.):

1) Soud nejprve zvažuje, jestli je věc možné reálně rozdělit. U rodinného domu to bude zřítka kdy možné. Častější bude reálné rozdělení věci u pozemku. Při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci může soud zřídit věcné břemeno k nově vzniklé nemovitosti ve prospěch vlastníka jiné nově vzniklé nemovitosti. Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemůže být na újmu osobám, kterým příslušejí práva váznoucí na nemovitosti (zástavní právo, věcná břemena apod.).

2) Pokud není možné reálné rozdělení věci, soud může dům přikázat za přiměřenou náhradu do vlastnictví jednomu či více spoluvlastníkům. Ovšem pouze pokud s tím dotyčný souhlasí. "Přiměřená náhrada" je soudy vykládána tak, že se jedná o příslušný podíl určený z tržní ceny za celou věc v daném místě a čase. Tedy nikoli cena, za kterou by se prodal zvlášť pouze jednotlivý spoluvlastnický podíl na věci, ale aktuální tržní cena celé věci dělená velikostí spoluvlastnického podílu. Takto určená "přiměřená náhrada" však může být ještě modifikována započtením toho, jak kdo z vlastníků věc zhodnotil nebo zabránil jejímu znehodnocení.

3) Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků (resp. nehce nebo nemůže vyplatit ostatní spoluvlastníky), nařídí soud prodej věci a výtěžek rozdělí podle podílů. Dle mého názoru by rozumní spoluvlastníci neměli nechat dojít věc tak daleko a raději stáhnout návrh a prodat věc sami, protože takto se jim výtěžek ztenčí o náklady na soud a na soudní prodej.

4) Zákon také dává soudu možnost návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví zamítnout. Je to tehdy, když není možné reálné rozdělení věci a jsou v konkrétním případě přítomny důvody "zvláštního zřetele hodné", pro které se jeví jako nevhodné vypořádání přikázáním věci do vlastnictví za náhradu nebo prodejem věci a rozdělením výtěžku. Takovými důvody typicky bývá vysoký věk jednoho ze spoluvlastníků a skutečnost, že v domě prožil značnou část života a chce v něm dožít. Takovým důvodem může být také zdravotní stav jednoho ze spoluvlastníků. Může to být také situace, kdy se návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jeví jako zneužití práva nebo výkon práva v rozporu s dobrými mravy.

Návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je spojen se soudním poplatkem podle aktuálního sazebníku (momentálně 1000 Kč). Náhrada nákladů řízení obvykle nebývá přiznávána žádné straně, ale vyloučeno to není.