NÁZVY, OBVODY A SÍDLA SOUDŮ

Názvy,obvody a sídla soudů jsou v přílohách zákona 6/2002 Sb. o soudech a soudcích.
Pokud si zákona stáhnete, snadno pomocí vyhledávače najdete svoji obec nebo městskou část. Můžete využít i full-textové vyhledávání přímo na portálu veřejné správy.

Započtení darů při vypořádání dědictví

Tuto možnost upravuje § 484 občanského zákoníka 40/1964 Sb.

Při dědění ze zákona se dědici na jeho podíl započte to, co za života zůstavitele od něho bezplatně obdržel, pokud nejde o obvyklá darování.

Při dědění ze závěti je třeba toto započtení provést, jestliže k němu dal zůstavitel příkaz anebo jestliže by jinak obdarovaný dědic byl neodůvodněně zvýhodněn proti dědici, který je potomkem zůstavitele (tzv. neopominutelný dědic).

Trvalý pobyt, trvalé bydliště

Reaguji na rozšířený mýtus, že nahlášený trvalý pobyt brání vystěhování.

§ 10 zákona 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel

(1) Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu^11) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je podle zvláštního právního předpisu^12) určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci (dále jen „objekt“).

(2) Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti.

Chtěl jsem tím zdůraznit, že pokud má někdo někde nahlášený trvalý pobyt, nijak to nebrání tomu, aby byl vystěhován, pokud nemá žádná užívací práva k dotyčné nemovitosti (typicky vlastnictví, nájem, podnájem, spolubydlící). Tzv. trvalý pobyt je pozůstatkem z období komunismu a narozdíl od dřívějška, nyní slouží už pouze k evidenci obyvatelstva a má jen druhotné právní důsledky jako např. volby nebo úřední doručování či návštěva exekutora; rozhodně ale nijak nesouvisí s majetkoprávními vztahy k nemovitosti. Z trvalého pobytu ani nevyplývá jakákoli povinnost se v daném místě zdržovat. Jiná věc je skutečnost, že do místa trvalého pobytu si může zjednat přístup exekutor, čili lze doporučit osobám, které v daném místě již nebydlí, trvalý pobyt odhlásit.

Zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

České právo připouští a je to v praxi běžné, že jednu věc vlastní více osob (typicky rodinný dům). Pokud se nejedná o společné jmění manželů (SJM), jde o tzv. podílové spoluvlastnictví (§137 až §142 občanského zákoníka 40/1964 Sb.). Velikost podílu je vyjádřena zlomkem a představuje tzv. ideální podíl, čili podíl pouze pomyslný, nikoli reálně vymezený. Podílové spoluvlastnictví je poměrně náročné na vzájemnou dohodu spoluvlastníků a tak není vzácností, že spoluvlastníci již nadále nechtějí onu věc sdílet společně.

Nedojde-li k dohodě, zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání na návrh některého spoluvlastníka soud. Přihlédne přitom k velikosti podílů a účelnému využití věci. Jde o zvláštní druh řízení, kdy soud není vázán návrhy účastníků. Strany tedy nemají podobu vyrovnání pod kontrolou. Návrh na na zrušení a vypořádání je možné vzít kdykoli během řízení zpět.

Soud postupuje v těchto krocích (podle § 142 občanského zákoníka 40/1964 Sb.):

1) Soud nejprve zvažuje, jestli je věc možné reálně rozdělit. U rodinného domu to bude zřítka kdy možné. Častější bude reálné rozdělení věci u pozemku. Při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci může soud zřídit věcné břemeno k nově vzniklé nemovitosti ve prospěch vlastníka jiné nově vzniklé nemovitosti. Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemůže být na újmu osobám, kterým příslušejí práva váznoucí na nemovitosti (zástavní právo, věcná břemena apod.).

2) Pokud není možné reálné rozdělení věci, soud může dům přikázat za přiměřenou náhradu do vlastnictví jednomu či více spoluvlastníkům. Ovšem pouze pokud s tím dotyčný souhlasí. "Přiměřená náhrada" je soudy vykládána tak, že se jedná o příslušný podíl určený z tržní ceny za celou věc v daném místě a čase. Tedy nikoli cena, za kterou by se prodal zvlášť pouze jednotlivý spoluvlastnický podíl na věci, ale aktuální tržní cena celé věci dělená velikostí spoluvlastnického podílu. Takto určená "přiměřená náhrada" však může být ještě modifikována započtením toho, jak kdo z vlastníků věc zhodnotil nebo zabránil jejímu znehodnocení.

3) Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků (resp. nehce nebo nemůže vyplatit ostatní spoluvlastníky), nařídí soud prodej věci a výtěžek rozdělí podle podílů. Dle mého názoru by rozumní spoluvlastníci neměli nechat dojít věc tak daleko a raději stáhnout návrh a prodat věc sami, protože takto se jim výtěžek ztenčí o náklady na soud a na soudní prodej.

4) Zákon také dává soudu možnost návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví zamítnout. Je to tehdy, když není možné reálné rozdělení věci a jsou v konkrétním případě přítomny důvody "zvláštního zřetele hodné", pro které se jeví jako nevhodné vypořádání přikázáním věci do vlastnictví za náhradu nebo prodejem věci a rozdělením výtěžku. Takovými důvody typicky bývá vysoký věk jednoho ze spoluvlastníků a skutečnost, že v domě prožil značnou část života a chce v něm dožít. Takovým důvodem může být také zdravotní stav jednoho ze spoluvlastníků. Může to být také situace, kdy se návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jeví jako zneužití práva nebo výkon práva v rozporu s dobrými mravy.

Návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je spojen se soudním poplatkem podle aktuálního sazebníku (momentálně 1000 Kč). Náhrada nákladů řízení obvykle nebývá přiznávána žádné straně, ale vyloučeno to není.

Modeling a exkluzivní smlouva o spolupráci

Zjišťuji, že se rozrůstá nový nekalý business, který zneužívá mládí a neznalosti začínajících modelek a modelů. Pro stručnou radu, jak má vypadat poctivá smlouva, postačí odkázat na Článek V. tzv. Etického kodexu modelingu, který vydala Asociace modelových agentur České republiky (AAM). Největší pasti spočívají v tom, že jsou smlouvy uzavírány na dobu určitou (takové nelze vypovědět), se stíženými podmínkami pro odstoupení a s nepřiměřenými smluvními pokutami.

ETICKÝ KODEX MODELINGU

Článek V.
Smlouvy o výlučném zmocnění, zastoupení a zprostředkování, uzavírané mezi agenturou a modelem

Agentury se zavazují k uzavírání takových smluv, které jsou maximálně výhodné pro obě strany. Tyto smlouvy jsou autorizovány AAM. Smlouva musí obsahovat smluvní podmínky, hájící rovněž zájmy modelu. V tom případě pak hájí AAM taktéž práva agentury při porušení smluvních podmínek modelem. Asociace stanovila doporučené znění takových smluv. Agentury se zavazují ve vztahu k modelům k uzavírání takových smluv, které nejsou ve svých ujednáních v rozporu se smluvními podmínkami doporučené smlouvy AAM a reálnými požadavky na model.

Agentura se zavazuje, že bude s modelem uzavírat smlouvy na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou tři měsíce. Smlouvy na dobu určitou může agentura uzavřít pouze v takovém případě, že ve smlouvě je uveden garantovaný minimální roční příjem modelky 10 000 Kč ročně. Smlouvy na dobu určitou může agentura uzavřít pouze v případě prokazatelné finanční investice, nutné pro přípravu nebo rozvoj modelky, která je splatná činností modelky. Její výše je uvedená v této smlouvě a jsou stanoveny podmínky změny takové smlouvy na smlouvu s neurčitou výpovědní lhůtou v případě, že modelka plně uhradí své závazky vůči agentuře. Z důvodu ochrany zájmů některých agentur může AAM udělit výjimku z podmínek uzavíraní smluv na dobu určitou, doloží-li agentura tyto důvody a jedná se o prestižní všeobecně známou agenturu na českém trhu, která má dostatek zakázek pro takové modely.

Etický kodex modelingu

Stručný přehled základních práv zaručených ústavou ČR

Základní práva jsou v naší ústavě zakotvena v dokumentu jménem Listina základních práv a svobod (2/1993 Sb.). Je třeba zdůraznit, že základní práva regulují vztah mezi jednotlivcem a veřejnou mocí, nikoli mezi jednotlivci navzájem a jedině jako takových se jich lze domáhat. Tedy pouze jedinec vůči státu, nikoli jednotlivci vůči sobě navzájem. Některá základní práva jsou přiznána nejenom občanům, ale všem lidem bez rozdílu. Listina základních práv a svobod není žádný mezinárodní dokument, ale ryze domácí katalog základních práv, jehož autory jsou čeští politici a který pouze vychází z mezinárodních dokumentů. Obdobné katalogy základních práv mají ve svých ústavách, až na malé vyjímky, prakticky všechny moderní demokratické právní státy. Jedna věc je ovšem přítomnost základních práv v psané ústavě a druhá věc je míra jejich praktického naplňování v životě dané země. Česká republika je na tom v tomto směru stále ještě relativně dobře.

LIDSKÁ PRÁVA
Z působilost k právům (čl. 5)
Právo na život (čl. 6)
Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí (čl. 7)
Záruka osobní svobody (čl. 8)
Zákaz nucených prací (čl. 9)
Právo na ochranu lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a jména, soukromého a rodinného života (čl. 10)
Ochrana vlastnických práv (čl. 11)
Nedotknutelnost obydlí (čl. 12)
Listovní tajemství, tajemství jiných písemností a záznamů, tajemství přepravovaných zpráv (čl. 13)
Svoboda pohybu a pobytu (čl. 14)
Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, vědeckého bádání a umělecké tvorby (čl. 15)
Svoboda výkonu náboženství nebo víry (čl. 16)

POLITICKÁ PRÁVA
Svoboda projevu (čl. 17)
Právo na informace (čl. 17)
Právo petiční (čl. 18)
Právo shromažďovací (čl. 19)
Právo sdružovací (čl. 20)
Volební právo (čl. 21)
Právo na přístup veřejným funkcím (čl. 21)
Svobodná politická soutěž (čl. 22)
Právo na odpor (čl. 23)

PRÁVA NÁRODNOSTNÍCH A ETNICKÝCH MENŠIN
Menšinová práva přiznaná každému jednotlivci (čl. 24) - zákaz diskriminace, zákaz odnárodňování
Menšinová práva přiznaná občanům České republiky (čl. 25) - všestranný rozvoj, právo rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a příjmat informace v jejich mateřském jazyku, právo sdružovat se v národnostních sdruženích, právo na vzdělání v mateřském jazyku (podmínky stanoví zákon), právo užívat mateřského jazyka v úředním styku (podmínky stanoví zákon), právo účasti na řešení věcí týkajících se národnostních a etnických menšin (podmínky stanoví zákon).

PRÁVA HOSPODÁŘSKÁ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ
K této skupině práv je třeba předeslat, že je lze většinou uplatnit jen v mezích zákona. Mezinárodně uznávané pojetí je takové, že možnost jejich skutečného praktického naplnění závisí na reálných možnostech státu v daném místě a čase. Nepochopení tohoto omezení vede ke zbytečným nedorozuměním a pocitům křivdy.

Právo na práci, právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost (čl. 26)
Práva k ochraně hospodářských a sociálních zájmů (koaliční právo - odbory, právo na stávku) (čl. 27)
Právo na spravedlivou odměnu a na uspokojivé pracovní podmínky (čl. 28, 29, 32 odst. 2)
Právo na hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele (čl. 30)
Právo na ochranu zdraví (čl. 31)
Ochrana rodičovství, rodiny, dětí a mladistvých (čl. 32)
Právo na vzdělání (čl. 33)
Práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti (čl. 34 odst. 1)
Právo na přístup ke kulturnímu bohatství (čl. 34 odst. 2)
Právo na příznivé životní prostředí (čl. 35)

PRÁVO NA SOUDNÍ A JINOU PRÁVNÍ OCHRANU
Právo na soudní a jinou právní ochranu (čl. 36)
Právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (čl. 36 odst. 3)
Právo na zákonného soudce (čl. 38 odst. 1)
Zásada nullum crimen, nulla poena sine lege (není zločin, není trest bez zákona) (čl. 39)
Zákaz zpětné účinnosti trestních předpisů (čl. 40 odst. 6)
Praesumpce neviny (čl. 40 odst. 2)
Zásada ne bis in idem (nelze dvakrát odsoudit za tentýž čin) (čl. 40 odst. 5)

PROCESNÍ ZÁRUKY PRÁVA NA SPRAVEDLIVÝ PROCES
právo odepřít výpověď (čl. 37 odst. 1)
právo na právní pomoc a právo na obhajobu (čl. 37 odst. 2)
rovnost účastníků řízení (čl. 37 odst. 3)
právo na tlumočníka (čl. 37 odst. 4)
veřejnost soudního jednání (čl. 38 odst. 2)
právo vyjádřit se ke všem prováděným důkazům (čl. 38 odst. 2)
právo na rozhodnutí bez zbytečných průtahů (čl. 38 odst. 2)