Poradna ukončila činnost. Autor blogu se stal advokátním koncipientem a advokátní předpisy mu neumožňují poradnu provozovat.

Zobrazují se příspěvky se štítkemobčanské právo procesní. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemobčanské právo procesní. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 11. ledna 2011

Může se to stát komukoliv: Jak jsem kvůli 376 Kč málem přišel o dům

Přidávám sem velice poučný příběh publikovaný na Britských listech. Snad autor promine, že jeho text kopíruji bez souhlasu, jsem s ním zajedno v tom, že jediná obrana je obecné povědomí o tom, co se děje.

Je mi líto, ale řada právních dotazů (a nejenom ohledně exekucí) mne uvádí do rozpaků ... ne že bych nevědl, jak by to správně mělo být, ale protože vím, jak to ve skutečnosti je, tak nevím co poradit ... Právní rady by totiž fungovaly v právním státě, což ČR v současnosti podle mne spíše není. Pardon za novoroční pesimismus.

zdroj: http://www.blisty.cz/art/56607.html

11.1.2011
Může se to stát komukoliv:
Jak jsem kvůli 376 Kč málem přišel o dům
Roman Daniel

Přečetl jsem si se zájmem Váš článek z 31. 12. 2010 „Proč občané dopouštějí, aby byla ČR zemí nezřízeného řádění exekutorů a multinacionálních firem“ Podle mne je odpověď na tuto otázku složitá, ale asi by se dala stručně vyjádřit i jednoduchou větou. V podstatě jsou bezmocní. Bezmocní proti řadě právníků či státních úředníků, kteří si v tomto státě mohou dělat co chtějí. Jelikož mám také, jako řada jiných občanů, neblahou zkušenost s exekutory, napadá mne, co takhle zveřejňovat jména těch, kteří se na těchto praktikách přiživují nebo tyto hanebné skutky přímo páchají. Samozřejmě nevím, jestli to pomůže, ale nic kloudnějšího mne nenapadá. Chtěl bych začít u sebe a možná se někdo přidá, jestli tento příspěvek zveřejníte.

V roce 2005 jsem bydlel ve Slaném v pronajatém panelovém bytě a řádně platil majiteli nájem. V nájemném byly zahrnuty všechny poplatky, takže jsem neměl ani tušení, že někomu něco dlužím. To podotýkám předem, jen na vysvětlenou.

V říjnu 2009 mi přišla sms zpráva, že mám zablokovaný účet v bance.

Volal jsem do banky a bylo mi řečeno, že mám exekuci. Požádal jsem o telefon na dotyčného exekutora. Pro upřesnění , soudní exekutor Mgr. Stanislav Molák, Havlíčkův Brod. Ten mi po telefonu sdělil, že dlužím nějaké peníze Městskému úřadu Slaný.

Ve Slaném mi na úřadě bylo sděleno, že dlužím za rok 2005 Městskému úřadu ve Slaném za odvoz komunálního odpadu 209 Kč a za svého nezletilého syna 167 Kč. Jelikož jsem se vše dověděl prakticky po telefonu, požadoval jsem písemné vyjádření úřadu. To mi bylo odmítnuto se slovy, že celá věc je postoupena do Prahy. Po mém dosti hlasitém vymáhání onoho písemného dokladu, paní úřednice znejistěla a po poradě se svojí nadřízenou, mně bylo vydáno písemné vyjádření Městského úřadu Slaný, že nevymožený dluh za komunální odpad, 209 Kč a 169 Kč byl předán k vymáhání Judr. Františku Hrudkovi, advokát, Vodičkova 30 11 000 Praha 1.

Po telefonickém rozhovoru se sekretářkou pana advokáta F. Hrudka, jsem se dověděl, že dlužím 1440 Kč městu Slaný a že jejich advokátní kancelář celou věc předala soudnímu exekutorovi panu Molákovi z Havlíčkova Brodu. Usnesení o exekuci na částku 1440 Kč mi bylo doručeno poštou z Havlíčkova Brodu, později. Na katastrálním úřadu jsem se dověděl, že na mém rodinném domku je zástava a příkaz k prodeji.

Když jsem advokátní kancelář pana F. Hrudka upozornil, že vlastním písemné potvrzení úřadu Slaný, kde se uvádí poněkud jiná dlužná částka, paní na druhé konci telefonu poněkud zaraženě konstatovala, že se asi někde stala chyba. Ovšem vymáhanou částku, i když evidentně nesmyslnou se všemi poplatky 13 459 Kč jsem ihned zaplatil, protože jsem dostal strach, aby mi neprodali dům nad hlavou. Po nějaké době mně exekutor sdělil, že se stala chyba, prý na Okresním soudu v Kladně. Celkové náklady exekuce činí tedy „jen“ 11 126,50 Kč. Rozdíl těchto částek mi pan exekutor vrátil asi po měsíci. Na katastrálním úřadu to trvalo asi 3 měsíce. Celou tu dobu jsem se děsil, aby dům přesto v nějaké aukci neprodali. A teď pozor třešnička na dortu. Můj syn v roce 2009 už zletilý, exekuci zaplatil také, ve stejné výši - 11 126,50 Kč.

Takže abych to shrnul.

Městský úřad ve Slaném aniž by mě kontaktoval, uvalil na mě exekuci za částku 209 Kč a 167 Kč, tedy 376 Kč.

Advokátní kancelář JUDr. Františka Hrudky v Praze částku 376 Kč, rozdělila, protože za dvě exekuce je více než za jednu. Částka 209 Kč byla změněna z neznámého důvodu na 1440 Kč.

Okresní soud v Kladně rozhodl o uvalení soudních exekucí na mne a na mého syna, opět aniž by nás kontaktoval.

Exekutor z Havlíčkova Brodu pan Molák mě také nekontaktoval a rovnou mi zablokoval konto v bance a chtěl prodat můj dům. Kdyby mi banka neposlala zprávu o zablokovaném kontu (ta jediná v tom asi nejela), tak jsem dnes už bezdomovec.

Samozřejmě jsem se snažil informovat, jak bych se mohl bránit. V podstatě mi bylo řečeno zaplatit a potom se soudit.

Myslím, že je to klasický případ mafiánského propojení státních úředníků a soukromých právníků. Jak snadno se dají vydělávat peníze. Na to, aby se člověk těmto praktikám postavil, nepotřebuje opět nic jiného než peníze.

Po takovém zážitku cítíte jen bezmoc a ponížení. Jak snadno vás tento stát, tento komunisticko-fašistický, pro mnohé lidi už opět totalitní (zejména pro chudší vrstvy obyvatelstva) stát, srazí nečekaně a z ničeho nic na kolena. No a o to naší současné vládě přeci jde.

Nic mě nenapadá, jak účinně bojovat proti takovým to praktikám, proti klausokapitalismu, snad aby se o těchto praktikách vědělo a psalo. Na revoluci už nevěřím. Až bude nějaká defenestrace, tak se s chutí přidám.

Na vše co jsem zde napsal, mám samozřejmě doklady.

(dále autor v originálním článku uvadí skeny příslušných dokumentů)


zdroj: http://www.blisty.cz/art/56607.html

středa 5. ledna 2011

Přiměřenost exekuce

Narazil jsem na nález Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2081/10 ze dne 5.8.2010., ve kterém se potvrzuje můj názor na výklad exekučního řádu. Exekuce nesmí být nepřiměřená (poměr blokovaného majetku a výše dluhu), byť je exekuční řád na slovo skoupý, protože princip přiměřenosti (proporcionality) je bytostnou součástí jakéhokoli normativního systému, který se honosí označením "právo".

Cituji:
"Ústavní soud současně považuje za nutné toliko ve formě obiter dictum učinit kritickou poznámku k v záhlaví citovanému rozhodnutí Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Konkrétně ke způsobu, jakým posuzoval námitku stěžovatelky ohledně přiměřenosti rozsahu zablokovaného majetku, když konstatoval, že "exekuční řád v aktuálním znění nezná pojem přiměřenosti exekuce (tak jak jej zná o. s. ř.), pokud tedy má (stěžovatelka) dojem, že je zablokován její majetek ve vyšší hodnotě, než jsou náklady exekuce a náklady oprávněných, není to důvodem pro částečné zastavení exekuce." (str. 3 usnesení). S takovým názorem se Ústavní soud neztotožňuje, neboť dle čl. 4 Ústavy ČR je ústavní povinností obecných soudů poskytovat ochranu základním právům a svobodám jednotlivců a s ohledem na princip právního státu, z něhož plyne i princip proporcionality, který velí omezovat, je-li to třeba, základní práva jen v nezbytném rozsahu. Ultima ratio tohoto principu obsahuje ústavní příkaz plynoucí z čl. 4 odst. 4 Listiny, podle něhož nelze omezením popřít podstatu a smysl omezovaného základního práva (v daném případě vlastnického práva stěžovatelky). Této své ústavní povinnosti se obecné soudy (Okresní soud v Jablonci nad Nisou nevyjímaje) nemohou zbavit poukazem na mezeru v právním řádu nebo prostým konstatováním neexistence příslušných právních pojmů či norem podústavního práva."

středa 1. září 2010

Věřitelé využívají proti dlužníkům stále účinnější páky - komentář článku na Novinkách

Na Novinkách.cz jsem našel hezký článek o dlužnících a exekucích. Je to prosím článek tak hezký, jako bývaly články za komunismu o tom, jak se máme dobře a vše je na dobré cestě (těsně před zhroucením celého systému). Ano, tu a tam je v článku něco pravdy, ale hromada vcelku podstatné pravdy v něm chybí. Pokusím se to napravit svým komentářem - tučnou kurzívou. Zlodějina zůstane zlodějinou, i když se zaštítí "právem". Slabší nátury pozor, je to silná káva.

http://www.novinky.cz/ekonomika/210184-veritele-vyuzivaji-proti-dluznikum-stale-ucinnejsi-paky.html

Věřitelé využívají proti dlužníkům stále účinnější páky

V Česku přestává platit, že když vám někdo dluží peníze, tak je buď musíte se skřípěním zubů odepsat, nebo na dlužníka poslat svalovce v černých bundách, kteří dlužníkovi připomenou jeho závazek. K dlužným penězům se totiž lze snadněji než před lety dostat právní cestou.

Současný systém zde ve skutečnosti funguje už hezkých pár let, není to nic nového (což je ostatně znát na úrocích).


Věřitelé začali s rostoucím počtem exekucí více přitvrzovat svůj legální postup vůči dlužníkům, a to i u menších, tisícikorunových částek. Přitom nejde jen o velké instituce, jako jsou banky, úvěrové společnosti, energetické a telekomunikační společnosti, mající značné právní a administrativní zázemí. Během pár měsíců mohou získat zpět své peníze i menší firmy a jednotlivci. Právu to potvrdil Rostislav Kovář, právník specializovaného portálu Poradnaveritele.cz. Tuto praxi Právu dokládají rovněž významní exekutoři a nezávislí finanční poradci.

Přitvrzovat se začalo nikoli "i", ale "především" u měnších tisícikorunových částek. Ukazuje se totiž, že to je výborný kšeft pro všechny zúčastněné - kromě dlužníka, jeho rodiny a spolubydlících.


Podle Kováře stačí mít smlouvu, ve které může být i uvedeno, že v případě nesplácení nastupuje okamžitě exekuce. To je podle Exekutorského úřadu v Přerově stále běžnější praxe, že se takto věřitelé dopředu účinně jistí. Pak jde vše ráz na ráz a dlužníci nemají prakticky žádnou šanci vykličkovat.

Ano, je to zvláštní typ notářského zápisu, tzv. notářský zápis se svolením k vykonatelnosti (§71a z.č. 358/1992 Sb., notářský řád). Tento speciální notářský zápis může sloužit přímo jako exekuční titul, čili není nutné se s případným nárokem obracet na soud. Jinými slovy, o tom, zda jste porušili smluvní povinnost nerozhoduje soud, ale rozhoduje si o tom sám věřitel. Použití takového nestandartního právního nástroje je úplně v pořádku, pokud to podepíše informovaná osoba a pokud se taková obrovská vstřícnost vůči věřiteli odrazí např. v ceně. Pokud je ale takový typ zápisu sepsán s nic netušící osobou "z prostého lidu", tak je takový právní úkon, dle mého názoru, na samé hranici dobrých mravů. Domnívám se, že od toho jsou placeni nestranní a čestní notáři, aby oběma účastníkům smysl a závažnost takového zápisu objasnili (ano, jsem idealista).


Upomínky se posílat nemusí a dluh roste

„Dlužníci jsou často přesvědčeni, že když si nepřeberou doporučený dopis, tak se soudnímu řízení vyhnou a nebudou muset nic platit. Pokud si však nevyzvednete úřední dopis, po deseti dnech se automaticky vrátí odesílateli. Vy se nic nedozvíte, ale zásilka je považovaná za doručenou,“ zdůraznil Kovář a dodal: „Vzhledem k tomu, že nikdo nemá za povinnost vám posílat upomínky, je lehce možné, že s tímto přístupem se v budoucnu setkáte i s exekutorem.“

Ano, odjedete na 14 dní na dovolenou a tím ztratíte šanci se dozvědět, že probíhá soudní řízení. Šanci ztratíte i tehdy, pokud se nezdržujete na adrese, kterou soud vede jako vaši doručovací (standartně místo trvalého pobytu, ale může být i jiná). Šanci dozvědět se o soudním řízení ztratíte také tehdy, pokud soud nebo pošta udělají chybu (nechci trvdit, že záměrnou ...). Ano, sice máte právo u soudu namítat chybu v doručení, ale když vůbec o probíhajícím soudu nevíte ...


K soudu se pak dostávají pohledávky, které jsou několik let staré, a dlužníci se obvykle nestačí divit, jak původně nízká částka dokáže narůst. Stačí jedna nezaplacená pokuta nebo splátka sousedovi za 800 Kč a do deseti let se původní dluh vyšplhá až na dvacet tisíc.

Tady je malé jádro pudla. Kdyby se dlužník mohl účastnit soudu, mohl by vznést námitku promlčení (standartně 3 roky) a tím by to celé skončilo. Ono "se to" ale udělá tak, aby dlužník u soudu nebyl, takže promlčení nikdo nenamítne a soud uzná prastarý dluh včetně astronomických úroků, které si za tu dobu věřitel naúčtoval. A teď pozor, to není zdaleka všechno! Přichází velké jádro pudla. Pokud se firma živí vyráběním dlužníků, tak i v případě, že jste normálně zaplatili (např. za nějaký úžasně levný produkt), tak ve smlouvě je skrytý nějaký háček, který lze vyložit tak, že jste nezaplatili všechno, co jste měli a taková firma, aniž by měla povinnost vás upomínat, se pak po deseti letech obrátí na soud. Díky úrokům a smluvním pokutám je pak ze sporného nedoplatku v řádu stovek korun vyrobený dluh v řádech desítek tisíc korun. Připadá vám to šílené? Ano, mně taky. Řešením by podle mne bylo, kdyby soudy soudily spravedlivě a v takových zjevných případech aplikovaly §3 občanského zákoníku o zneužití výkonu práva a o dobrých mravech. To by ale soudci museli být nestranní...


Zejména u menších částek je účinnost vymáhání ve skutečnosti vysoká. „V ideálním případě v současnosti uplyne mezi předáním pohledávky k vymáhání a samotným vymožením šest až sedm měsíců,“ tvrdí Kovář.


Náklady nese dlužník

Řada menších věřitelů podléhá mýtu, že vymáhání dluhů je drahé. Veškeré náklady v podobě soudních poplatků a nákladů na advokáta ale hradí dlužník, respektive ten, kdo bude zavázán k úhradě dluhu. Pouze na počátku je potřeba ze strany věřitele zaplatit soudní poplatek, který je ve výši 4 % z žalované částky, minimálně však 600 Kč, u elektronického platebního rozkazu je tento poplatek dokonce nižší – a sice 2 % z dlužné částky vyšší než 15 000 Kč. U částek nižších se hradí paušální poplatek 300 Kč.

Autor článku nezmiňuje, že u nižších dlužných částek tvoří drtivou většinu vymáhaného "dluhu" náklady exekuce, které jsou právě u nižších částek, díky minimální paušální výši, v opravdu hrubém nepoměru k výši původního dluhu.


Elektronický platební rozkaz

Nejjednodušší a zároveň nejlevnější variantou z pohledu věřitele je podat k soudu tzv. elektronický platební rozkaz. Již v tomto okamžiku je vhodné shromáždit veškeré podklady, které dokládají, že jste dlužníkovi peníze půjčili, nebo mu dodali objednané zboží či služby, za které nezaplatil – zde je vhodné najít nejen fakturu, ale také objednávku, dodací listy nebo smlouvy. Připravte se, že tyto dokumenty od vás bude soud s největší pravděpodobností požadovat.


Na všechno mít papíry

Řadu menších věřitelů odrazuje pocit, že budou muset často chodit po soudech. Soudní jednání se však nařizují pouze ve 20 až 30 % případů. „Pokud máte svoji pohledávku řádně zdokumentovánu, tak vaše osobní účast na soudním jednání není vůbec potřebná,“ uvedl Kovář.

Ano, přesně tak. Systém umožňuje, aby soud přisoudil zcela vymyšlený dluh. Pokud totiž dlužník nestihne včas procesně zareagovat (např. protože je na dovolené nebo mu nebylo z jiných důvodů fakticky doručeno - viz. výše), tak vůbec nestihne popřít dluh (např. popřít falešný podpis na smluvě), soud do "odklepne" a nový dlužník je na světě.


A papírování? „K účinnému vymáhání pohledávek potřebujete stejné podklady, které již máte k dispozici v souvislosti s účetnictvím a svojí pracovní činností. Jsou to zejména faktury a záznamy o poskytnutí služeb nebo dodání zboží – jedná se o dodací listy či předávací protokoly,“ uzavřel Kovář.

Jindřich Ginter, Právo


Aby bylo jasno, nemám absolutně nic proti tomu, aby dlužníci museli platit své dluhy, ovšem skuteční dlužníci. Celé to zjednodušení procesu dopadá především na malé dlužníky a na dlužníky "vyrobené". Velcí dlužníci znají svá práva, mohou si dovolit právníky, zavčas učiní potřebné procesní úkony a placení svých dluhů se v klidu ubrání. Čili kladivo, ale jen na malé neinformované dlužníky.

Ono je to celé myšleno dobře, ale jako všechno na světě, i tohle se dá zneužít a také se to hojně zneužívá. Garantem správného fungování celého systému, garantem toho, že systém nebude zneužíván, by měly být soudy, tedy konkrétní soudci a soudkyně. Obávám se, že ne vždy tomu tak je.

A bonusová otázka na závěr. Myslíte, že teď seženu práci v nějaké advokátní kanceláři? :)



úterý 27. července 2010

Exekuce "zčistajasna"

Občas se stane, že na dveře občana ČR "zčistajasna" zaklepe exekutor a vymáhá dluh deset let starý, o kterém dlužník nemá ani tušení. Pomiňme případy, kdy lze ze zákona exekucí vymáhat dluhy bez předchozího soudu (např. správní poplatky) a popišme si jednoduchý mechanismus, jak se ta záhadná věc odehraje za asistence soudu.

Osoba A usoudí, že osoba B u ní má dluh (třebas i řádově 100 Kč), který vznikl údajně někdy před 10 lety. Osoba A podá k soudu žalobu na osobu B. Osoba B se z nějakého důvodu nedostaví k soudnímu jednání (např. proto, že se díky fikci doručení o soudu ani nedozví) a nemůže tedy popřít dluh ani vznést námitku promlčení (bez této námitky dluh promlčený není). Protože se na straně osoby B nikdo nebrání, soud uzná tvrzený nárok osoby A. Je zde tedy rozsudek soudu, že osoba B musí zaplatit (o čemž vůbec nemusí vědět např. díky fikci doručení). Jakmile marně uplyne lhůta pro dobrovolné plnění dluhu, může osoba A poslat na osobu B exekutora. Tak se stane, že na dveře osoby B zaklepe exekutor a někdy to bývá prakticky první okamžik, kdy se osoba B o celé záležitosti dozví. Na obranu už je ovšem pozdě. I kdyby dluh byl ve skutečnosti smyšlený, je nyní uznán soudem a osdoba B musí zaplatit dluh plus zákonné náklady exekuce.

Psi štěkají a karavana jede dál. Všichni jsou spokojeni - věřitel, advokát věřitele, soudce, exekutor a všichni ti jejich asistenti a asistentky, písaři a písařky, automechanici, kuchaři, designéři, programátoři, krejčí, pradleny a kadeřníci, barmani a barmanky, manželky, děti, vnuci ... až na dlužníka, který celou tu legraci platí.

Jsou firmy, které lidem "výhodně" nabízí zboží pouze za tím účelem, aby díky nějakému chytáku ve smlouvě "vyrobily" dluh. Ten se nechá časem narůst pomocí smluvního penále a úroků z prodlení. To celé se pak ještě navýší o (ne zrovna skormné) náklady exekuce. Advokáti a exekutoři mohou s úspěchem říct, že dělají jen svou práci. Je ale smutné, že také soudy jdou těmto praktikám na ruku (a to hned dvakrát - ve fázi uznání dluhu a ve fázi nařízení exekuce), místo aby se odhodlaly aplikovat zákonné korektivy proti zneužití výkonu práva (např. §3 občanského zákoníka 40/1963 Sb.).

středa 16. září 2009

NÁZVY, OBVODY A SÍDLA SOUDŮ

Názvy,obvody a sídla soudů jsou v přílohách zákona 6/2002 Sb. o soudech a soudcích.
Pokud si zákona stáhnete, snadno pomocí vyhledávače najdete svoji obec nebo městskou část. Můžete využít i full-textové vyhledávání přímo na portálu veřejné správy.

pátek 21. srpna 2009

Platební rozkaz - návod

Platební rozkaz je upraven § 172 až 174a občanského soudního řádu (99/1963 Sb.). Jde o zkrácenou formu soudního řízení. Návrh na vydání platebního rozkazu je vpodstatě obyčejnou žalobou splňující určitá kritéria.


KDY LZE PODAT NÁVRH NA VYDÁNÍ PLATEBNÍHO ROZKAZU

Soud může i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem. V platebním rozkazu žalovanému uloží, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu žalobci zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který platební rozkaz vydal.

Platební rozkaz nelze vydat není-li znám pobyt žalovaného nebo má-li být platební rozkaz doručen žalovanému do ciziny.


VARIANTY DALŠÍHO VÝVOJE

1) Žalovaný zaplatí a řízení končí

2) Žalovaný nezaplatí a nepodá včas odpor. Platební rozkaz, proti němuž nebyl podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku, na základě kterého je možné podat návrh na nařízení exekuce.

3) Žalovaný podá včas odpor. Tím se ruší platební rozkaz v plném rozsahu a soud nařídí jednání.

4) Nevydá-li soud platební rozkaz, nařídí jednání.


NÁLEŽITOSTI NÁVRHU

Návrh musí mít základní náležitosti žaloby, které jsou upraveny §42 odst.4 a §79 občanského soudního řádu (99/1963 Sb.).
Přehledně zde.

Žalobce musí uvést soud, kterému je návrh na vydání platebního rozkazu určen a odůvodnit jeho místní příslušnost. Pokud je návrh na vydání elektronického platebního rozkazu určen krajskému soudu, žalobce odůvodní rovněž i věcnou příslušnost. Pravidla pro stanovení místní a věcné příslušnosti stanoví občanských soudní řád (§ 9 a násl., § 84 a násl. o.s.ř. 99/1963 Sb.).

Návrh musí obsahovat identifikační údaje o žalobci i o žalovaném. Návrh může podat i více žalobců nebo může být podán vůči více žalovaným. Žalobce dle své konkrétní situace uvede, zda žalobce/žalovaný je právnickou nebo fyzickou osobou a zda je zastoupen. Účastníci musí být v návrhu označeni tak, aby bylo nepochybné, kdo je účastníkem řízení, aby jej nebylo možno zaměnit s jinou osobou. Návrh musí obsahovat jméno, příjmení a bydliště žalobce i žalovaného (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců. Rodné číslo není povinným údajem. Ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí návrh dále obsahovat identifikační číslo právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení. Žalobce-fyzická osoba může požádat, aby soud doručoval na adresu jiného místa než je adresa jejího bytu, jejího místa podnikání, jejího pracoviště nebo místa, kde se zdržuje v České republice.

Jedním z předpokladů pro vydání platebního rozkazu je skutečnost, že žalobce uplatňuje právo na zaplacení peněžité částky. Návrhem na vydání platebního rozkazu lze uplatnit i více nároků. Žalobce označí právní základ žaloby (např. typ smlouvy) a uvede okolnosti, kterých se dovolává (typicky nezaplacení dlužné částky, neúplná platba nebo platba opožděná; žalobce může tyto okolnosti blíže specifikovat). Je třeba vyčíslit hodnotu uplatňovaného nároku (hodnotu pohledávky bez příslušenství, hodnotu smluvní pokuty bez příslušenství, hodnotu příslušenství, pokud je žalobou uplatňováno samostatně) a určit způsob plnění, pokud vystupuje na straně žalobce nebo žalovaného více osob.

Skutečnostmi, z nichž vyplývá uplatněné právo na zaplacení peněžité částky se rozumí takové údaje, které jsou nezbytné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. V návrhu tedy musí být uvedeny takové skutečnosti a v takovém rozsahu, aby uplatňovaný nárok byl dostatečně individualizován a předmět řízení byl dostatečně vymezen po skutkové stránce. Jednou z podmínek pro vydání platebního rozkazu je i splnění požadavku, aby uplatněné právo vyplývalo ze skutečností uvedených žalobcem.

V návrhu na vydání platebního rozkazu je zároveň zapotřebí označit důkazy, které mají být provedeny, pokud nebude vydán platební rozkaz nebo platební rozkaz bude zrušen a bude nařízeno jednání. Důkazy ovšem nestačí pouze označit, žalobce je povinen k návrhu připojit veškeré písemné důkazy, jichž se dovolává (včetně např. právní moci).

Dále žalobce vyčíslí jednotlivé složky nákladů řízení. Zároveň vyznačí, zda je v odměně právního zástupce zahrnuta i DPH. Žadatel může rovněž vyznačit, zda se vzdává nákladů řízení či některé z jejich složek.

V návrhu na vydání platebního rozkazu lze uvést i účty pro zaplacení žalované částky a pro zaplacení nákladů řízení.

Návrh na vydání platebního rozkazu podléhá soudnímu poplatku. Ten je stanoven v sazebníku soudních poplatků takto:
Za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění
a) do částky 15 000 Kč včetně Kč 300,-
b) v částce vyšší než 15 000 Kč 2 % z této částky.
Poplatek musí být na účtu soudu již v odbě podání žaloby.

Žalobce musí uvést, čeho se žalobou domáhá - tzv. žalobní petit. Vymezení toho, čeho se žalobce vydáním platebního rozkazu domáhá, musí být úplné, určité a srozumitelné.

sobota 15. srpna 2009

Co má obsahovat každé podání k soudu? A co žaloba?

Náležitosti každého podání jsou stanoveny v § 42 odst.4 občanského soudního řádu 99/1963 Sb.
- označení soudu
- označení osoby, která se na soud obrací (jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo / název a sídlo právnické osoby)
- věc (které se podání týká)
- co podání sleduje
- datum
- podpis
- potřebný počet stejnopisů (1 pro každého účastníka a 1 pro soud)

Žaloba je zvláštním druhem podání. Její náležitosti jsou stanoveny v § 79 odst.1 a 2 občanského soudního řádu 99/1963 Sb.
- obecné náležitostí podání (§ 42 odst. 4)
- jméno a příjmení účastníků
- bydliště účastníků
- popřípadě rodná čísla účastníků
- (obchodní firma nebo název a sídlo právnické osoby)
- popřípadě právní zástupci
- vylíčení rozhodujících skutečností
- označení důkazů, jichž se žalobce dovolává
- čeho se žalobce domáhá

- žalobce je povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické formě

Ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí žaloba dále obsahovat:
- identifikační číslo právnické osoby
- identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem
- popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení

Současně s podáním nebo s žalobou musí být zaplacen soudní poplatek. z.č. 549/1991 sb. o soudních poplatcích

pondělí 3. srpna 2009